Andrej Dźmitryjeŭ zajaviŭ: «Liču HP najlepšaj kampanijaj z taho, što było ŭ Biełarusi». I źbiraje žurnalistaŭ na buterbrody ź ikroj z nahody hadaviny kampanii.
Kampanija «Havary praŭdu» pakinuła bolš pytańniaŭ, čym adkazaŭ.

Nie padymałasia ruka stavić tyja pytańni, pakul ludzi siadzieli ŭ turmie. Adnak

buterbrody ź ikroj nie pakidajuć vybaru: raz hetyja ludzi majuć namier zastavacca ŭ palitycy, treba zadać im niekatoryja pytańni.

Nakont «Havary praŭdu» chadziła šmat čutak, ale byli i fakty.

Hałoŭny fakt.

Kampanija «Havary praŭdu» mieła vialikija hrošy ŭ svaim rasparadžeńni — stolki biełaruskaja apazicyja nikoli nie mieła. Pachodžańnie hetych hrošaj zastajecca niavyśvietlenym.
Niaklajeŭ pa-roznamu jaho tłumačyŭ.
Ź niekatorych apublikavanych materyjałaŭ možna zrabić vyvad, što nie tolki Uładzimir Niaklajeŭ (što było zaŭvažna i da vybaraŭ), ale, mahčyma, i Andrej Dźmitryjeŭ i Alaksandr Fiaduta (što ŭražvaje) nie viedali, ad kaho jany byli atrymali tyja pieršyja hrošy.
Kali heta tak, tady vychodzić, što ich vykarystali ŭciomnuju. Tady vychodzić, što niechta davaŭ hetyja hrošy, skarystaŭsia chcivaściu adnych i ambicyjaj druhich z peŭnaj metaj. I heta moh być chto zaŭhodna. Navat adna ź biełaruskich śpiecsłužb. Pravodziŭ ža KHB padobnyja apieracyi ŭ 1940-ch, u inšych umovach i ź inšymi metami, ale strukturna tojesnyja, suprać nacyjanalnaha padpolla. Jany dobra apisanyja ŭ miemuarach hienierała Sudapłatava.
Paŭtarusia, heta tolki adna z hipotez,
jakaja zdolna łahična pajadnać šerah niełahičnych, na pieršy pohlad, faktaŭ.

Časam možna pačuć: jakaja roźnica, čyje to byli hrošy. Niapraŭda vaša.

Čyje hrošy — taho i meta.
Nahadaju, što spačatku ŭsie byli dumali, što heta hrošy z Rasii. I Niaklajeŭ na toje namiakaŭ. Ale raźvićcio padziej nie dało nijakich padstaŭ dalej mierkavać, što tyja hrošy byli z Rasii.

apublikavanych «Sovietskoj Biełoruśsijej» materyjałach niechta M1, jakoha naziralniki identyfikavali jak adnaho z kiraŭnikoŭ «Havary praŭdu», sam hadaje, adkul byli tyja hrošy i vykazvaje hipotezu, što jany niamieckija. Pa-mojmu, heta tryźnieńnie. Razumieju, što hruntavacca na tych materyjałach niamožna, ale jany vartyja ŭdumlivaha analizu.

Na ŭsie niepryjemnyja pytańni budzie lahčej adkazać, kali vyjduć na svabodu Niaklajeŭ i Fiaduta, kali skončycca — daj boh spynieny budzie — hety pakazalny praces. Ale, moža być, adkazy prahučać i tolki tady, kali adkryjucca archivy śpiecsłužbaŭ.

U kožnym razie,

z taho, što my viedajem, my nie viedajem hałoŭnaha. Ci była kampanija «Havary praŭdu» vynikam čyjhości naturalnaha hramadzianskaha pamknieńnia? Ci, naadvarot, jana była čyjojści sprobaj palityčnaha inžynirynhu z metaj uzmacnić ikranyja trendy ŭ apazicyi, atrymać apazicyjny miechanizm, klučy ad jakoha buduć u jaho ŭ rukach?
Chaču — dam na butery ź ikroj. Chaču — pasadžu na hałodny pajok.

Ci, dakładniej, atrymać idealnuju zmovu. Jakuju možna paviesić na kožnaha, chto nie pryznaje vybaraŭ. Abo na ŭsiu apazicyju.

Nahadajem, što, sychodziačy z faktaŭ, rašeńnie pra kampaniju «Havary praŭdu» prymałasia ŭ pačatku 2010-ha, a moža być i ŭ kancy 2009 hoda, kali było niajasna, što biełaruskaja apazicyja budzie rabić na vybarach i što rychtujuć Rasija i ZŠA.

Zastajucca niavyśvietlenymi i mnohija važnyja abstaviny padziej 19-ha i paśla 19-ha.

Nie vyśvietliŭšy ich, nie adkazaŭšy na składanyja pytańni, Andreju Dźmitryjevu i Siarhieju Vaźniaku nie varta praciahvać rabić vyhlad, što «ŭsio charašo, priekrasnaja markiza». Jašče nie astyli televizary, u jakich Andrej Dźmitryjeŭ dziakavaŭ milicyi za jaje dziejańni 19 śniežnia. Jašče nie stała jasna, čamu Dźmitryjeva vypuścili, a Fiadutu i Niaklajeva — nie. Narešcie, za miesiac «najlepšaja kampanija» nie zładziła nivodnaj (!) akcyi salidarnaści pad voknami svajho źniavolenaha kiraŭnika.

U kožnym razie, nie vidać padstavy dla taho, kab jeści buterbrody ź ikroj. Jak nie było ich vidać hod nazad.

Клас
0
Панылы сорам
0
Ха-ха
0
Ого
0
Сумна
0
Абуральна
0

Chočaš padzialicca važnaj infarmacyjaj ananimna i kanfidencyjna?